V médiích se poslední dobou množí články, které fascinovaně mluví o jakýchsi „superúplňcích,“ ve snaze o vyvaření polévky z vody. Nádherně to shrnul Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně. Zde je odkaz na jeho původní post na Facebooku, ve kterém uvidíte i v postu zmiňovanou fotku, a zde je textový obsah onoho odkazu:

„Nepochybuju o tom, že i přes vás se převalila mediální smršť s modrým superúplňkem. Jestli máte pocit, že vám něco uteklo, a že do roku 2037 už žádný pořádný Měsíc neuvidíte, můžu vás ujistit, že můžete být v klidu. Úplně v klidu.

Pořád píšu a vykládám, že superúplněk je jen cinknutá hra s čísly, která na vzhled Měsíce nemá pro většinu pozemšťanů žádný vliv. Ale je to marný, je to marný, je to marný. Většina pozemšťanů (včetně astronomů) přitom ani neví, jak Měsíc vypadá, natož aby si všimla tak nepodstatných změn jeho velikosti.

Stejně tak i modrý úplněk je jen hrou čísel, která občas dokáže potrápit akorát tak tvůrce tabulek, jež musí pro daný kalendářní měsíc přidat jednu kolonku pro úplněk navíc. Nic víc.

Přitom Měsíc je fakt cool! Ale pořád! Nejen když je v úplňku. Ne, nemám na mysli žádnou romantiku ani kouzelný vliv. Měsíc totiž není žádný chlupatý míček, ani skřítek ňuňu. Měsíc je gigantický. Je mnohem větší, než si většina z nás vůbec dokáže představit. Je to borec a tvrdý rocker, který nás všechny přežije a zaslouží si náš respekt.

I proto jsem si dneska ráno přivstal a cvaknul fotku, na které jsem pak zvýraznil barvy ztuhlé lávy, která je starší než celé lidstvo. Starší než první dinosauři a než trilobiti. Starší než veškerý život na naší planetě.“